Vlny zastoupí Českou republiku v nadcházejícím 97. oscarovém klání. Film Jiřího Mádla vypráví příběhy novinářů Československého rozhlasu během dramatických událostí konce 60. let minulého století. Světovou premiéru si odbyl na festivalu v Karlových Varech, měsíc nato vstoupil do kin. Od té doby ho podle údajů Unie filmových distributorů vidělo přes 350 tisíc diváků.
Užší oscarové nominace budou oznámeny v polovině prosince, jejich finální podoba pak v půlce ledna. O držitelích Cen Akademie se rozhodne v noci na 3. března 2025.
Českého kandidáta na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film každoročně vybírá Česká filmová a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Letos akademici vybírali ze 13 celovečerních filmů přihlášených jejich producenty. Za Vlnami se, v abecedním pořadí, umístily snímky Amerikánka a Mord.
Poslední tuzemský zástupce, který se dostal do patnáctky užších nominací, bylo skutečnými událostmi inspirované drama Šarlatán v roce 2020. Poté se o to neúspěšně pokoušely opět životopisně laděné snímky Zátopek, Il Boemo a Bratři.
Česko na Oscarech
Dosud se podařilo Oscara pro nejlepší cizojazyčný film, jak se kategorie ještě před několika lety jmenovala, získat dvěma československým a jednomu českému snímku. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.
Šest dalších filmů získalo nominace. Byly to Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří, má panenko téhož režiséra o dva roky později. Menzel šel podruhé do boje o Oscara roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, o pět let později svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu.
Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat, tři roky poté zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.